Světová veřejnost je neustále a záměrně klamána svými vládami i mocenskými koncerny, a to z jednoho jediného jednoduchého důvodu – aby ti, co mají moc a peníze, měli ještě větší moc a ještě více peněz. Jiný důvod není. A na samotném člověku nezáleží nikomu, ani na jeho postavení, natož na zdraví. Človíček je pro všechny mocipány světa pouhý pěšák, pracovní síla a nejradši by byli, kdyby mu ani nemuseli vyplácet důchod (že si na něj celý život platí nikoho nezajímá). Ze všeho vyplývá jednoduchý závěr: o sebe a své zdraví se musí každý starat sám, nespoléhat se na nikoho, jen na svoji intuici, zdravý selský rozum a informace z  „druhé strany“. Argumenty typu „na to by přece nemohli dělat reklamu, kdyby to bylo tak špatné“, „to by přece nemohli lidem říci či nabídnout“ apod. jsou naprosto chybné. Věřte tomu, že mohli a mohou. Hlavně že jim za to platíte, o nic jiného jim nejde.  Zamysleli jste se někdy nad tím, kdo vás ovlivňuje miliónovými reklamami v televizi? Ten, kdo na to má prostředky, pravdu už mít nemusí…

Co je špatného na mase?

Když pomineme fakt, že člověk je přes veškerá účelová tvrzení tzv. plodožrout (nikoli všežravec), a tedy maso ke svému růstu a vývoji nepotřebuje, jsou tady ještě jiné nezanedbatelné informace, které byste měli znát. Fakt, že zhruba polovina roční produkce antibiotik se spotřebuje při výkrmu dobytka a drůbeže, je dávno známý. Děje se tak pro rychlejší přibývání na váze a také proto, že jsme odchovali zvířata na tak závadných krmivech, že je musíme chránit před infekcemi – více než 90 procentům prasat a telat, 60 procentům ostatního dobytka a 95 procentům veškeré drůbeže se běžně přidávají antibiotika do krmiva. Zbytky těchto látek jsou v mnoha masech, která jíte.

Toto nadměrné používání antibiotik při výkrmu zvířat také vedlo k vývoji bakteriálních kmenů odolných vůči antibiotikům. I tyto bakterie zůstávají v mase, které jíte. Dobytku se samozřejmě ještě dává stovky dalších látek a stále ještě se používá i veliké množství zakázaných chemikálií (např. známý karcinogen, protibakteriální látka sulfamethazin).

Nečekejte ale, že by vláda udělala cokoli velkého, aby vás ochránila. Testování masa včetně drůbežího se provádí nedokonale, výsledky se falšují, vzorky se ztrácí, testy jsou nekompletní atd. atd…

Zdravé maso?

Při vší publicitě, která se dává přirozeným zemědělským metodám a nezamořeným potravinám byste předpokládali, že trh těmito potravinami vzkvétá. Jenže to není pravda. Vývojový trend se urputně brání orientaci na chov chemicky neznehodnocených hospodářských zvířat s nízkým obsahem tuku. Významnou příčinou jsou náklady. Není možné produkovat nízkotukové maso neobsahující antibiotika, hormony a pesticidy, které by cenově obstálo v konkurenci s hromadně produkovaným masem. Především – na rozdíl od tučných zvířat určených pro supermarkety a hamburgery, zvířat, která strávila celý život v těsných kotcích – přirozeně se vyvíjející dobytek potřebuje volný prostor, nejlépe rozlehlý výběh. Dobytek stejně jako lidé potřebuje pohyb, aby zůstal štíhlý. Jeho tělesná aktivita je dána sháněním krmiva. Jenže pozemky, na kterých se pase, musí být čisté, nezamořené pesticidy. Tak máte dvojnásob výdajů za mnohem více pozemku na jedno zvíře a navíc ještě za neznečištěný pozemek. Protože však převážná většina zemědělské půdy je zamořena pesticidy, nedoplatíte se za kousek takové, která zamořena není.

Rybný průmysl

Všechny špatné zprávy o mase a kontaminaci salmonelami (původci střevních infekcí) v drůbežím mase a vejcích způsobily, že se oblíbeným alternativním zdrojem bílkovin staly ryby. Ale není všecko tak růžové. Např. Sdružení spotřebitelů uveřejnilo v Americe v roce 1992  výsledky šestiměsíčního průzkumu rybného průmyslu. Nakupovalo ryby tam, kde je nakupujete Vy – v supermarketech, v obchodech se smíšeným zbožím, v obchodech s rybími specialitami. Zaměřilo se na sedm oblíbených druhů; byly to: losos, platýs, mořský jazyk, sumec, mečoun, jezerní ryba  bělomasá a škeble. Všecko to už bylo cítit! Asi 40 % ryb už se v době nákupu začínalo kazit. Více než 90 % mečounů bylo kontaminováno rtutí. Polovina bělomasých a 40 % lososů bylo kontaminováno polychlorovanými bifenyly. Škeble byly kontaminovány arzénem a olovem. Vrcholem však bylo, že téměř polovina veškerých ryb byla kontaminována bakteriemi ze živočišných nebo lidských výkalů (tzv. „koliformní“ bakterie)!

Mikrobiologičtí experti sdělili Sdružení spotřebitelů, že kanalizační výpusti byly zdrojem kontaminace jedině u škeblí, ale nikoli u ryb. Ryby byly kontaminovány údajně až poté, co byly uloveny. Zpráva uváděla celou litanii o otřesných praktikách při převozu, zpracování i distribuci. Stanovená hranice pro prohlášení za kontaminované je 10 střevních bacilů kmenů Escherichia coli na 1 gram. A jeden z každých pěti sledovaných vzorků obsahoval více než 100 baktérií na 1 gram! Americký rybný průmysl je smrdutá žumpa.

Jak můžeme tedy najít dobrou rybu? Čerstvou rybu prakticky vůbec není cítit. Když se začíná kazit, vzniká chemická látka zvaná trimethylamin, která je cítit rybinou. To je zřetelná známka, že ryba je zkažená. Základní pravidlo při nákupu ryb je: Jestliže je cítit rybinou, nekupovat.

Pesticidy v potravinách

Při tradičních způsobech hnojení rostliny obsahují minerály a jiné látky potřebné k tomu, aby se v jejich listech, nati nebo kmenech a kořenech vytvořilo dost přirozených sloučenin, které odradí hmyz, aby je požíral. To výborně fungovalo po tisíce let. Ale rostliny, které musely růst v půdě zbavené minerálů a zaplavené pouze umělými hnojivy, již nedostávají dostatek živin, které by jim umožnily vytvářet látky odpuzující hmyz. Staly se snadnou kořistí škůdců. Následek rozšířeného používání umělých hnojiv byl, že vznikla nutnost chránit oslabenu úrodu proti škůdcům, které předtím udržely na uzdě tradiční zemědělské metody. Tak vznikl nový mocný byznys s pesticidy, který dále poškozuje a otravuje naši potravu. Pesticidy vyvolávají mezi obyvatelstvem rakovinu a jiné choroby. Došlo k tomu pouze neschopným řízením, arogancí a hrabivostí.

A jak najít čistou vodu?

Rozhodně nepít vodu z vodovodního kohoutku, která je více či méně (spíš více) kontaminovaná. Úřady pečující o vodu ji pouze upravují na minimum požadavků, které ukládají normy. Naše vodní zdroje v současné době kontaminuje více než 60 000 různých chemikálií. Navíc se zcela oficiálně přidávají do vody další toxické látky, jako např. sloučeniny chlóru. Chlorování je zcela zastaralá metoda prevence epidemií. Již asi před 50 lety vědci zjistili, že chlorovaná voda je jedovatá. Chlor reaguje s organickými nečistotami, které ve vodě někdy zůstanou a vytváří trihalometany, což jsou známé karcinogeny, které zvyšují riziko rakoviny tlustého střeva a konečníku a zdvojnásobují riziko rakoviny močového měchýře.

Zbavit vodu všech jedovatých látek dnes používanými zastaralými způsoby je ovšem neuvěřitelně nákladné a obtížné. Řešení není ani voda balená v láhvích. Většina z nich je prostě voda z vodovodu, prohnaná „upravovacími filtry“, aby měla lepší chuť a vyšší cenu. Nové zákony o označení snad omezí užívání výrazů „pramenitá“, „minerální“ a jiných sloganů. Jediná voda v lahvích, která je pravděpodobně čistá, je destilovaná voda. Nevěřte lžím společností, dodávajících „pramenitou“ nebo „minerální“ vodu, že destilovaná voda Vám uškodí, protože osmoticky z Vašeho těla vyplaví minerály: dělají si z Vás blázny. Každá středoškolská učebnice Vám poví, že lidské tělo tímto způsobem nereaguje. Kdyby tomu tak bylo, každá Vaše buňka by byla vydána na milost a nemilost všem změnám osmotického tlaku, které vznikají ve Vašem střevě po každém jídle, které požijete. Jiný falešný argument je, že destilovaná voda nedodává tělu potřebné minerály. Nedělají to ani „minerální vody“, alespoň ne v potřebném množství. Lidské tělo neumí zpracovávat anorganické minerály, pouze organické, které dostáváme především ze zeleniny, ovoce, ořechů a semen.  Jak říká Dr. Eric Underwood, světová autorita v oblasti minerálů: „Hlavním zdrojem minerálů pro většinu lidí na světě jsou rostliny.“

Zpracováno pomocí knihy Dr. Michaela Colgana, Nová výživa, California Fitness Bohemia, hk