Medicína třetího tisíciletí (5)

10.01. 2020 Přírodní medicína

Medicína třetího tisíciletí (5)

Vaše tělo je určeno pro téměř nepřetržitou činnost, pokud zrovna nespí. Znehybněte končetinu na pouhé tři hodina – a už v ní začnou degenerativní pochody. Proto také i ve spánku se automaticky převracíte, kroutíte a protahujete víc než stokrát za noc. Nečinnost zabíjí. Sedavý způsob života za posledních 50 let způsobil dalekosáhlé zdravotní škody. Tyto škody se projevily nezávisle na jiných rizikových faktorech jako je např. kouření, alkohol, tuk, věk, rodinné zatížení chorobami apod.

 

Již prostá nečinnost sama o sobě vyvolá řetězovou reakci upadání oběhových funkcí. Za prvé se snižuje vitální kapacita. To znamená, že sedíte-li jako pecka, snižujete si schopnost přijímat a zužitkovávat kyslík. A svaly, vnitřní orgány i mozek začnou mít kyslíku nedostatek. Za druhé, nečinnost snižuje srdeční výdej, tj. schopnost  vašeho srdce rozhánět krev po celém těle. Tkáně polehávačů pak trpí dvojím nedostatkem: Dostávají jednak méně kyslíku, jednak méně krve s obsahem nezbytných živin. Ve snaze překonat tyto nedostatky tělo zúží tepny a zvýší tím krevní tlak. Toto zúžení cév ale oslabenému srdci nejen přidá práci a zvýší riziko vzniku krevních sraženin a infarktu, ale sníží také schopnost srdce a cév rychle reagovat na nejrůznější změny zátěže, např. při změně polohy těla. Proto sedaví lidé mívají vestoje často závrať a snadno omdlí, protože jejich oběhový systém nemůže účinně reagovat.

 

Jedna z nejzajímavějších studií ukazuje, že lidé vedoucí sedavý způsob života jsou mnohem častěji postiženi dopravními úrazy včetně smrtelných, a to jak na místě řidiče, tak chodce. Není to však proto, že by je pronásledoval gang bláznivých motoristů, ale proto, že jejich oslabený oběhový systém jim znemožňuje pohotové rychlé pohyby a reakce, nutné v hustém provozu – nesmějí mít závrať, zaváhat, opozdit se anebo dokonce upadnout.

 

Naše pohodlí je příčina našich problémů

Nečinnost vytváří bludný kruh: Svaly vám zakrňují na úroveň trpaslíčků, nemáte v čem pálit tuk (tady je jedna z hlavních příčin stále narůstající obezity) a slaboučké svalstvo už jen stěží dovolí nejjednodušší činnost jako např. vyběhnout do schodů  anebo jen zpříma udržet  kostru.Také kosti se ztenčují a slábnou, protože kostra potřebuje trvalé cvičení, námahu proti nějakému odporu, aby mohla narůst nová kostní hmota. O tom jsme se podrobněji zmiňovali již v červnovém čísle, kdy jsme psali, že kombinace nečinnosti a špatné výživy kostí je hlavní příčina epidemie osteoporózy, která nyní sužuje celý civilizovaný svět, a která představuje další chorobu, způsobenou člověkem samotným. Přitom se jedná o chorobu, které lze kompletně předejít.

 

Nečinnost také porušuje funkce střeva a přerušuje chod látkové přeměny cukru nezávisle na tom, jakou potravu jíte. Téměř epidemický výskyt střevních poruch a cukrovka dospělého věku jsou smutné doklady našeho zápecnického životního stylu. Také hladina pohlavních hormonů se při nečinnosti snižuje, a to má spojitost s mohutným nárůstem impotence. Existují  přesvědčivé údaje o tom, že výskyt mužské impotence se od čtyřicátých let tohoto století zdvojnásobil (např. kniha M. Colgana Sexual potency).

 

Cvičení vám může zachránit život

Mohli bychom ještě dlouho pokračovat v seznamu škod, které nečinnost vyvolává; ale myslím, že příkladů už bylo dost. Práce Dr. Bortze vzburcovala lékařskou veřejnost a ukázala, že prosté lenošení je jedno z nejriskantnějších ohrožení našeho zdraví.

 

Následovaly stovky nových studií, které podpořily výsledky Dr. Bortze.  Jednu z nejlepších prací předložil se svými spolupracovníky  Dr. Kenneth Cooper, uznávaná autorita v oboru tělesných cvičení a vedoucí Centra aerobiku v Dallasu. Tito pracovníci sledovali 13 344 mužů a žen po patnáct let. V pečlivě prováděném výzkumu si všímali i všech významnějších faktorů, které by výsledky mohly ovlivnit – např. věku, rodinné zátěže, předchozích chorob, kouření, krevního tlaku, stavu srdce a cév, metabolismus cukru, insulinu atd. Po patnáctiletém sledování se ukázalo, že snížené riziko úmrtí bylo těsně spjato s mírou fyzické kondice. To se týkalo i úmrtí na choroby srdce a cév, na rozdílné zhoubné nádory a dokonce i na úrazy. Nejsou již pražádné pochyby o tom, že cvičení vám může zachránit život, zatímco zápecnické povalečství vám žití nejen přeplní nepříjemnostmi a nemocemi, ale také je pořádně zkrátí.

 

Cvičení posiluje srdce a plíce

Mnoho studií ukazuje, že cvičení ochraňuje vaše tělo tím, že zvyšuje vitální kapacitu plic, takže udržuje přiměřený přísun kyslíku tkáním. Průměrný sedavý muž ve věku 45 let ztratil polovinu své schopnosti přijímat a zužitkovat kyslík. Po jediném roce správného cvičení může tuto schopnost zase zvýšit na úroveň, jakou měl ve svých 25 letech. Dr. Bortz správně uzavírá, že zdravotní prospěch z úpravy vitální kapacity předčí účinky jakýchkoli léků nebo léčení.

 

Na rozdíl od oslabené srdeční činnosti sedavých lidí, dokazuje silný pomalý puls sportujících, že srdce je zdravé. Jen velmi málo z tisíců sportovců a pravidelně cvičících lidí, kteří prošli Colganovým ústavem v posledních dvaceti letech, mělo klidové hodnoty srdeční činnosti vyšší než 65 tepů za minutu. Mnozí z nich měli tep jen málo přes 40 a jednou jsme u špičkového cyklisty naměřili neuvěřitelných 29 tepů za minutu. Naproti tomu „sedaví“ lidé mají tepové hodnoty nad 80 – 90 tepů/min a např. nebezpečí ischemické srdeční choroby je více než dvojnásobné tam, kde hodnoty tepu převyšují 84 tepů za minutu.

 

Cvičení chrání před zvýšením krevního tlaku

To co jsme byli zvyklí považovat za normální krevní tlak – 120/80 mm Hg (milimetrů rtuti) – vůbec není normální, nýbrž jenom obvyklé. To znamená, že většina průměrných lidí má krevní tlak 120/80 mm Hg. Riziko oběhových onemocnění se však začíná zvyšovat již tehdy, když systolický tlak přestoupí 103 mm Hg, a to zhruba o 50%. Při 135 mm Hg, což mnozí lékaři stále považují za hraniční, ale přijatelné, se riziko zdvojnásobilo. Totéž se týká diastolického krevního tlaku. Obvyklé hodnoty, které nacházíme u většiny obyvatelstva, jsou 80 až 89 mm Hg. Současné výzkumy ale ukazují, že tyto hodnoty již znamenají zvýšené riziko. Při diastolickém tlaku pod 80 mm Hg je přírůstek nových oběhových onemocnění 10 případů na 1 000. Ale při diastolickém 80 až 89 mm Hg je výskyt těchto chorob již 40 případů na 1 000, to znamená 300 % přírůstku rizika.

 

Správným cvičením, nikoli spoustou léků s vedlejšími účinky, se však dá krevní tlak snadno snížit. Na Colganově ústavu 80 % lidí, kteří provádějí cvičební programy 1 rok i déle, má krevní tlak pod 120/80 mm Hg. Četné studie ukazují, že cvičení působí také u starších lidí, u kterých byste mohli předpokládat, že porucha krevního tlaku je trvalá. V typické studii sledoval Dr. A. Barry se svými kolegy hypertonické pacienty (se zvýšeným krevním tlakem) sedavého způsobu života, ve věku 55 – 78 let. Když absolvovali program cvičení, jejich systolický krevní tlak se snížil o celých 20 mm Hg. Pravidelné cvičení sníží krevní tlak téměř u každého člověka.

 

Cvičení snižuje hladinu cholesterolu

Tělo si vytváří veškeré steroidní hormony (hormony kůry nadledvin, mužské a ženské pohlavní hormony) z cholesterolu. Bez cholesterolu nemůžete žít. Velká většina vašeho cholesterolu však vůbec nepochází z potravy. Vytváří se ve vašem těle především v játrech, každodenně a po celý život. Jestliže zdravý člověk jí potraviny s vysokým obsahem cholesterolu, játra okamžitě sníží tvorbu vlastního cholesterolu a udrží tak hladinu cholesterolu v krvi přiměřeně nízkou. Teprve porušený metabolismus cholesterolu způsobí, že hladina krevního cholesterolu se zvýší na nebezpečné hodnoty. Porucha metabolismu cholesterolu je nemoc, způsobená člověkem samotným a vyvolaná především naší znehodnocenou výživou a sedavým způsobem života.

 

Jenomže – jaká hladina cholesterolu je zdravá? Uprostřed osmdesátých let vydala Americká srdeční asociace a s ní i další zdravotnické autority USA doporučení, že by hladina celkového cholesterolu měla být „pod 2 mg/ml“ (5, 12 mmol/1= milimol/litr). Dnes víme, že i ty 2 mg/ml, neboli 5,12 mmol/1 je příliš mnoho. V dosud nejrozsáhlejší studii sledoval Dr. Jeremiah Stamler se svými kolegy 365 000 mužů ve 28 městech Ze studie vyplývá, že úmrtí na choroby srdce a cév přibývá, jakmile se hladina cholesterolu zvyšuje nad 1,68 mg/ml.

 

Cvičení chrání proti rakovině

Většina onemocnění rakovinou představují velice pomalu rostoucí nádory, které vaše tělo tichounce stravují po mnoho let, než se poznatelně projeví. Přes veškerá nadnesená prohlášení všech ústavů zabývajících se léčbou rakoviny je skutečnost taková, že když se rakovina najde, je lékařská věda už obvykle bezmocná. Abyste cvičením předcházeli nejen rakovině, nemusíte být maratónec. Už půlhodinka cvičení několik dní v týdnu  může vaše riziko dramaticky snížit.

 

Rakovina prsu je nejčastější typ rakoviny, která  postihuje ženy a zároveň je to třetí nejčastější příčina úmrtí na rakovinu vůbec. Alarmující je, že dnes trpí rakovinou prsu a také na ni umírá vyšší procento žen než v šedesátých letech minulého století. A dál můžeme přidat i rakovinu dělohy, vaječníků a ostatních ženských reprodukčních orgánů.

 

Hlavní mechanismus, kterým cvičení ochraňuje před těmito formami rakoviny, je regulace tvorby estrogenů a ostatních pohlavních hormonů. Pokud tyto hormony zůstanou bez přiměřené regulace, pak vyvolávají nekontrolované množení buněk ženských pohlavních orgánů. Pravidelným cvičením ženy pravděpodobně aktivují zvláštní mechanismy, které právě pro tento způsob aktivace určila zázračná ruka, řídící veškerý život na Zemi.

 

A jaký je vztah mezi cvičením a rakovinou u mužů? Kolorektální karcinom je druhá nejčastější skupina rakovinových nádorů. Hlavní příčiny jsou požívání červeného masa, živočišných tuků a nedostatek tělesné aktivity. Mechanismus, jímž cvičení zabraňuje kolorektálnímu karcinomu, je pravděpodobně jednoduchý a také je součástí předurčení funkcí lidského těla. Cvičení zesiluje pravidelné střevní pohyby a urychluje i odstraňování odpadových produktů potravy. Tím zkracuje i dobu, po kterou se z těchto zbytků mohou vytvářet kancerogeny a zkracuje i dobu styku kancerogenu se střevní stěnou. V naší zácpou sužované společnosti, která věnuje miliony  ročně na zdraví škodlivá (prý: „jemná, bezpečná, šetrná“!) projímadla, by tento průkaz měl být povzbudivou výzvou cvičit!

 

Cvičení však pomáhá proti všem nemocem a správný tělocvik je mimořádně důležitý způsob, jak předejít veškerým nemocem a jak je léčit. Lékaři, kteří do svých léčebných postupů nezařazují tělesné cvičení, se proviňují špatným výkonem svého povolání.

Dr. Michael Colgan, Nová výživa, Kalifornia Fitness Bohemia, hk

 

Kam pokračovat ve čtení

Antibiotika z domácí lékárny 

28.03. 2020 Přírodní medicína Uncategorized @cs

Snad žádný lék nebyl v historii alopatické medicíny tak zneužit a nestal se proto tak nebezpečným jako antibiotika. Antibiotika se mají podávat v krajních případech a ne bez rozmyslu při každé chřipce a zvýšené teplotě, jak je to bohužel běžné v našich ordinacích.  Při opakovaném podávání antibiotik se totiž velmi oslabuje imunitní systém a navíc...

ZELENÝ ČAJ A VILCACORA versus chřipka a jiné viry

07.03. 2020 Uncategorized @cs

Nastal čas tzv. předjaří, což je na jedné straně dobře, protože už se těšíme na to hezké – prodlužující se dny, více světla a sluníčka, zpěv ptáků a první kvítka deroucí se nesměle z ještě studené země, ale na druhé straně tuto dobu také často doprovází nepříjemná nachlazení, chřipky apod. Abyste tomu předešli, nebo alespoň...

Zelený čaj

10.01. 2020 Life in Teacup aneb o čajích Tea Geek Blogs

Léčebné účinky zeleného čaje jsou v zemích, kde se čaj pěstuje, sice známé již mnoho  tisíciletí, v naší společnosti se však více o účincích zeleného čaje dozvídáme teprve několik desetiletí. Bylo a je to způsobeno až bezmeznou vírou západní společnosti v účinky chemických léčiv. Až teprve, když vidíme, že léčivé účinky chemických preparátů jsou sporné, mnohdy se silnými...